Francie nebude moci zakázat nošení burky (závoje zahalujícího celé tělo) na veřejných místech „plošně a absolutně“, neboť by to bylo protiprávní. Tak lze shrnout stanovisko, které 30. března předložila Státní rada francouzské vládě. Princip sekularismu, o kterém mluví vláda, která „chce nošení závoje ošetřit zákonem stůj co stůj,“ se bude vztahovat na instituce a úředníky veřejné správy, nikoliv však na společnost a jednotlivce, vyjma prostoru veřejných budov, uvádí Le Monde. Zakázat nošení burky ve jménu principu lidské důstojnosti je rovněž nepřijatelné, podotýká Státní rada, která připomíná, že Evropský soud pro lidská práva chrání svobodnou vůli do té míry, dokud neškodí druhé osobě. Doporučuje tedy zákaz omezit na některá veřejná místa, jako jsou volební místnosti, soudy, zkouškové místnosti apod. Tou samou dobou, konkrétně 31. března, se belgičtí poslanci, kteří vytvořili komisi, vyslovili ve prospěch zákona zakazujícího nošení burky na veřejných prostranstvích včetně ulice. V Evropě se tak stalo vůbec poprvé.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.