„Sbohem státem placené zdravotnictví!,“ píše Adevărul na titulní straně. Podle návrhu zákona ministerstva zdravotnictví bude od prvního července každý rumunský pacient nucen platit za návštěvu u lékaře část peněz z vlastní kapsy. Povinnosti, kterou zavádí Mezinárodní měnový fond, jsou zproštěni pouze nejchudší obyvatelé a nezletilí. „Vyřeší takto vláda problém úplatků v nemocnicích?,“ klade si otázku bukurešťský deník. I když je totiž pravdou, že „toto opatření naruší běžný způsob života Rumunů, kteří si odjakživa užívali komfortu bezplatných lékařských služeb,“ není podle deníku jisté, že 15 milionů euro ročně, které takto vláda doufá získat, jí umožní zlepšit kvalitu lékařské péče. Kvalita rumunského lékařství, které se potýká s nedostatkem lékařského personálu (většina lékařů odešla do zahraničí), se stává pravidelně terčem kritiky.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.