Den před zahájením 30. ročníku pařížského Knižního veletrhu (ve dnech 26. – 31. března), deník Libération experimentuje – jeho novináři přenechali stránky 41 spisovatelům, kteří reflektují aktuality dne. O proti tomu Le Monde se spíše zajímá délkou života této literární události : "příliš velký, příliš drahý, nepříliš originální, a zatěžkaný lokálností," píše kriticky středolevicový deník a dodává, že "Knižní salon přerušil tradici, přetrvávající od roku 1989, když poprvé nepozval jinou hostující zemi a nepoukázal tak na její literaturu." Salon du livre se snaží letos, jak poznamenává le Monde, vzdát čest váženým autorům, mezi nimiž jsou například Yasmina Khadra, Imre Kersétz, Umberto Eco, Jean-Claude Carrière, Paul Auster či Salman Rushdie. V době kdy knižní trh prochází krizí a "knihkupectví zejí prázdnotou, organizátoři počítají s návštěvností 200 tisíc," uzavírá Le Monde.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.