The Economist, 19. března 2010
Věda o změnách klimatu si v poslední době užila notné dávky mediální kritiky, uznává týdeník The Economist. Odhalení, že Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) některé výstupy o globálním oteplování přeháněl, „poskytlo dost střeliva těm, kteří o závažnosti problému pochybují.“ Věda o klimatu je však předmětem nejasností. „Široký rozptyl výstupů, které predikuje – od lehce varovného nárůstu globální teploty o 1,1°C na konci století až po pekelných 6,4°C tyto nejistoty jen dokresluje.“ To „moc nezapadá do politické poptávky.“ The Economist se domnívá, že „náklady na odvrácení klimatických změn jsou relativně malé. Stejně jako každá domácnost platí určitou malou částku, aby se pojistila proti katastrofě, měl by to samé dělat i svět.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.