Společná zpráva, kterou 17. března uveřejnily organizace Amnesty International a Omega Research Foundation, upozorňuje na to, že některé evropské země, jako Česká republika, Španělsko, Itálie, Maďarsko a Německo, vyvážejí do zemí třetího světa nástroje – pouta na kotníky, elektrické paralyzéry, obušky s hřebíky – které byly používány k mučení doloženém v nejméně devíti zemích, ačkoliv zde existuje od roku 2006 evropský zákon, který to zakazuje. Euobserver podotýká, že uvedené země zřejmě využily mezer v zákoně, a nástroje tak vyvážely například po částech nebo je přejmenovávaly, aby zmátly celníky. „Kdo má možnost mučit, nástroje si vždycky najde sám,“ tvrdí Zbyněk Petráček v Lidových novinách, přičemž zdůrazňuje, že ve vývozních zemích tyto nástroje běžně používají pořádkové síly k zajištění bezpečnosti. Podvýbor pro lidská práva Evropského parlamentu má situaci v oblasti aplikace daného předpisu přezkoumat 18. března.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.