„Desítky tisíc Maďarů ze Sedmihradska dnes slaví svůj světový den,“ hlásá titulek listu Gândul, který dodává, že „stejně jako každý rok, tento svátek s sebou přináší mnoho napětí.“ Bukurešťský deník připomíná, že 15. březen bývá často poznamenán nepokoji mezi maďarskou menšinou (Sikuly) a místními Rumuny. V roce 1990 bylo při nepokojích v Târgu Mures zabito pět osob a zraněno téměř 300. Letos Sikulská národní rada představila požadavek, aby se v župách Hargita a Covasna, kde žije zvlášť početná maďarská menšina, maďarština prohlásila za druhý oficiální jazyk. Tento návrh vyvolal rozhořčení mezi krajně pravicovými rumunskými poslanci. Lídr maďarské strany, která je součástí vládní koalice, prohlásil, že se jedná jen o „konstatování skutečnosti: maďarsky se vedle rumunštiny mluví na územích, kde Maďaři představují více než 20% obyvatel,“ celkově se tedy jedná o dva miliony osob. Rumunština je doposud jediným oficiálním jazykem.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.