„Obchodní krize přechází v krizi politickou“ mezi Francií a Spojenými státy, píše na titulní straně list Figaro dva dny po odstoupení EADS, mateřské společnosti Airbusu a jeho amerického partnera, společnosti Northrop Grumman, ze soutěže na dodávku tankovacích letounů pro americké letectvo v hodnotě 36 miliard euro. V roce 2008 EADS sice zakázku získala, ta ale byla posléze zrušena. Podle evropského konsorcia Pentagon podmínky změnil tak, aby zvýhodňovaly Boeing. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy bude při své příští cestě do Washingtonu o celé záležitosti jednat se svým americkým protějškem Barackem Obamou. Řada francouzských představitelů i Evropská komise toto rozhodnutí „ušité na míru“ americkému výrobci označila za „protekcionismus“. Stejného názoru je i list The Wall Street Journal, podle kterého „po tomto fiasku bude každému konkurentovi jasné, že pravidla,“ která garantují volnou soutěž v rámci amerických vojenských nákupů „mohou ustoupit politickému tlaku".
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.