Před dvaceti lety se sotva 3% Poláků domnívala, že Polsko nemá nepřátele. Dnes stejný pohled sdílí 20% dotazovaných, informuje deník Rzeczpospolita. Největší změnu představují Němci, které jako hrozbu v roce 1990 vnímalo 88% Poláků. Dnes toto číslo kleslo na méně než 14%. „Postupné snižování“ národních obav se zemi poznamenané „hořkou historií dělení, krvavých válek proti Hitlerovi a Stalinovi a degradujícím komunistickým režimem kontrolovaným Moskvou“ docela daří, píše se v autorském článku. Poláci se cítí sebevědomější. „‘Polnische Wirtschaft’ je dnes jedinou ekonomikou v Evropě, které se podařilo vyhnout recesi, polským jednotkám v Afghánistánu se daří lépe než jejich německým kolegům a život ve Varšavě či Poznani není o nic horší než v Berlíně či Mnichově.“ To vše však neznamená, že polsko-německé vztahy nejsou bez mráčku. Přetrvávají významné neshody, jako například stavba plynovodu Nord Stream či Centrum proti vyhánění. „A tak, když už se jich už nebojíme, tak mluvme otevřeně a narovinu o tom, co nám vadí. A poražme je konečně ve fotbale,“ uzavírá deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.