„Barbara a její muž už několik desetiletí stojí na stráži proti velkým nebezpečím: zastavte imigraci, dávejte si pozor na muslimy, zakažte minarety, zachraňte rodinu, vypovězte homosexuály, vyžeňte feministky, zůstaňte Němci!“ píše časopis Profil v obsáhlém portrétu Barbary Rosenkranzové. Tato kandidátka krajně pravicové Svobodomyslné strany Rakouska (FPÖ) na prezidentku, „železná dáma rakouských vinic,“ by nakonec mohla být jedinou soupeřkou odcházející hlavy státu, sociálního demokrata Heinze Fischera. Rakušané svého prezidenta zvolí 25. dubna a do této chvíle žádný jiný kandidát neshromáždil potřebných 6 000 podpisů (uzávěrka pro jejich odevzdání je 26. března). Průzkumy přisuzují této matce deseti dětí se jmény, které jakoby vypadly z germánské mytologie, a jejíž německý ovčák se jmenuje „Greif“ (Chytni) a která navíc skvěle ovládá politický styl vyjadřování, 28 % hlasů.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.