„Bezprecedentní rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) může vydláždit cestu pro legalizaci sňatku homosexuálů v Polsku,“ hlásá titulek listu Dziennik Gazeta Prawna. Soud ve Štrasburku totiž rozhodl ve prospěch štětínského občana, který deset let bojoval za právo na pronájem obecního bytu, ve kterém bydlel se svým dnes již zesnulým partnerem. Polské soudy rozhodly, že zákon neuznává partnerství osob stejného pohlaví a dědictví se vztahuje pouze na heterosexuální páry. Evropský soud odmítl tvrzení soudců o potřebě bránit „tradiční rodinu“ a rozhodl, že rozdílné zacházení s homosexuály a heterosexuály je neopodstatněné. Je to „první rozsudek, který otevřeně mluví o diskriminaci homosexuálů v Polsku,“ píše varšavský deník, který dodává, že polské zákony práva homosexuálů ani nezmiňují. Italský list Corriere della Sera mezitím informuje o tom, že italská vláda přijala s povděkem, že Evropský soud akceptoval odvolání proti rozsudku z roku 2009, který přikázal odstranit z italských státních škol krucifixy.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.