Padesát dní po po zemětřesení, které si na Haiti vyžádalo 220 000 obětí, zareagovala konečně Catherine Ashtonová na obvinění z neakceschopnosti. Vysoká představitelka pro zahraniční věci EU by měla navštívit Port-au-Prince 3. března, uvádí El País, podle nějž Ashtonová zdůvodnila své odmítnutí dostavit se druhý den po katastrofě na Haiti tím, že by její návštěva „narušovala záchranné práce“. Nyní je tato „cesta možná“, sdělila prvního března zároveň s oznámením o uvolnění 3 milionů euro na pomoc Chili, které bylo 27. února taktéž postiženo zemětřesením. Španělský deník v úvodníku označuje počínání šéfky evropské diplomacie za „zneklidňující“. „Její první kroky jsou více než zklamáním,“ píše El País. Poukazuje přitom na její „nemožnou reakci“ na humanitární krizi na Haiti, kdy se EU projevila jako „neexistující aktér“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.