„Výhrůžné dopisy, noční telefonáty či fyzické útoky... 30 % nizozemských radních se setkalo s výhrůžkami nebo fyzickým násilím,“ odhalil dva dny před komunálními volbami průzkum listu Trouw provedený mezi 3 373 radními z celkových 10 000, kteří v zemi působí. Ve většině případů se jedná o výhrůžky související s politickými rozhodnutími, s nimiž útočníci nesouhlasí. Dva dny před komunálními volbami nizozemský deník píše, že přísloví, „pes, který štěká, nekouše“, neodpovídá vždy skutečnosti. Předseda strany zelených ve Wassenaar byl například fyzicky napaden krátce poté, co obdržel slovní výhrůžky, ačkoliv podle policie neměl mít důvod k obavám. „75 % osob, které se staly obětí vyhrožování, žalobu nepodá“ a pokouší se zastrašování ignorovat a pokračovat v práci, uvádí Trouw. Jak říká jeden liberální radní: „Politika není pro poseroutky.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.