„Politiken uzavřel dohodu v aféře karikatur proroka Mohameda,“ píše na titulní straně deník Politiken. Jedná se o dohodu mezi dánským deníkem a osmi nevládními organizacemi, které reprezentují asi 94 923 potomků proroka Mohameda. V rámci dohody středo-levicový deník veřejně vyjadřuje lítost nad tím, že zveřejněním karikatur proroka ranil city muslimů. Stále se však neomlouvá za jejich zveřejnění, ani se nevzdává práva je zveřejnit v budoucnu.
Karikatury byly poprvé publikovány v deníku Jyllands-Posten v září roku 2005. Považované mnoha muslimy za urážlivé, zapříčinily posléze v arabském světě množství násilných protestů. V roce 2008 byly znovu publikovány několika dánskými deníky po té, co se karikaturista Kurt Westergaard stal předmětem pokusu o atentát. V srpnu 2009 nakonec obdrželo 11 dánských deníků dopis od právního zástupce asociací sdružujících prorokovy potomky, se žádostí, aby byly internetové stránky s kresbami staženy, aby deníky zveřejnily omluvu a aby se zavázaly, že v budoucnu podobné karikatury už neotisknou.
Kompromis, na který Politiken nyní přistoupil, vyvolal v tisku živou reakci. Podle názoru šéfredaktora Jyllands-Posten „Politiken vzdal bitvu za svobodu projevu. Ustoupil, nechal se zastrašit. Je to samozřejmě hanba.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.