„Čtvrtek 25. února bude pro všechny propalestinské aktivisty mezníkem,“ píše Le Soir. Evropský soudní dvůr (ESD) totiž rozhodl, že produkty pocházející z izraelských osad na okupovaných palestinských územích nebudou proclívány podle preferenčních celních sazeb dohodnutých s Izraelem v rámci smlouvy o přidružení země k EU. „Tento rozsudek se stane precedentem,“ dodává k tomu belgický deník. „Tento problém s názvem ‘pravidlo původu’ otravoval obchodní vztahy mezi Evropou a Izraelem už dlouho.“ Loni 8. prosince dala Sedmadvacítka najevo, že za „hranice židovského státu považuje ty z příměří uzavřeného v roce 1949.“ Ty nezahrnují území okupovaná od roku 1967, kde působí 267 izraelských firem, „od malých a středních podniků až po nadnárodní společnosti,“ dodává Le Soir.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.