Británie žije „na dluh“, hlásá na titulní straně list The Times v reakci na zveřejnění zprávy o vládních výdajích. „Podle oficiálních údajů si ministerstvo financí minulý měsíc půjčilo dalších 4,3 miliard liber (téměř 126 miliard Kč),“ oznamuje deník. „Je to poprvé od počátku sledování v roce 1993, kdy je stát v červených číslech v lednu, který je tradičně měsícem, kdy vládní pokladnice přetékají vybranými daněmi.” Ačkoliv ministerstvo financí trvá na tom, že si vláda letos vypůjčí celkem 178 miliard liber (5,2 bilionu korun) – tedy 12,6% HDP, finanční experti se domnívají, že deficit přesáhne ten řecký ve výši 12,7 HDP. Podle editorialu The Times se jedná o „kolosální ekonomické selhání“. Británie vstoupila do „nejhorší recese od 30. let 20. století“ nepřipravená, domnívá se deník a poukazuje působení Gordona Browna v křesle ministra financí, kdy „dramatickým způsobem navýšil sociální výdaje.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.