Vysoce radioaktivní odpad z jaderných elektráren z celé EU se bude nakonec možná skladovat ve střední a východní Evropě, hlásá titulek varšavského deníku Polska. Tato možnost je navržena v plánu, který zpracovává Organizace pro vývoj evropského úložiště (ERDO). Jediné podzemní úložiště pro jaderný odpad zemí EU by mohl přinést úspory ve výši 15 až 25 miliard euro. Skutečný problém však představuje umístění takového zařízení, které by podle odborníků bylo schopné do roku 2040 skladovat 25,6 tun jaderného odpadu za dotaci ve výši 5 milionů euro ročně. Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko, Litva, stejně jako Polsko, Itálie a Nizozemí v současné době vyjednávají tranzitní trasy a umístění potenciálního areálu. Podle Jerzyho Niewodniczańského, bývalého předsedy polské Agentury pro atomovou energii, by „ideální místo představovala lokalita s vysokou nezaměstnaností, protože stavba takového zařízení by vytvořila stovky nových pracovních míst.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.