Česko nemá příliš slunce ani větru, přesto tu byznys v solární a větrné energetice přímo vzkvétá. Do té míry, jak poznamenávají Hospodářské noviny, že se začíná podobat "kacinogenímu bujení". Tváří v tvář narůstajícímu počtu žádostí jednotliců, podniků i spekulantů, které přitahují "patologicky vysoké“ dotace (nejvyšší ze všech zemí EU), rozhodl ČEZ zastavit možnost připojit nové sluneční či větrné elektrárny k jejich síti. V dosavadním rytmu – jen v lednu bylo připojeno 700 nových elektráren – dotace státu by se vyšplhaly až na 800 miliard korun roku 2030. Navíc, „boom dotovaných elektráren“ by vystřelil „cenu elektřiny do astronomických výšek“, vysvětlují HN, neboť cena, za kterou ČEZ elektřinu odkoupí by se brzy vyšplhala na dvojnásobek ceny prodejní.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.