“Lov na Polskou jednotu v Bělorusku (UPB) dosáhl svého vrcholu a nyní je na Polsku, aby reagovalo,” píše varšavský deník Gazeta Wyborcza o rychle se zostřujícím konfliktu mezi Minskem a Varšavou. Dva dny po “chlapské domluvě” mezi ministry zahraničí obou zemí zadržely běloruské úřady více než 40 členů zakázané UPB. Policie se předtím zmocnila Polského domu, kulturního centra v Ivyanets u Minsku. “UPB, největší nepolitická nevládní organizace v Bělorusku je předvojem ‘hrozivé nákazy,’ za kterou běloruský režim demokracii považuje,“ tvrdí liberální deník, který dále naléhá na Polskou vládu aby proti vládě Alexandra Lukašenka tvrdě zakročila. „Řekněme Lukašenkovi dost!“ zvolil deník jako titulek svého úvodníku, který volá po tom, aby byly na Bělorusko uvaleny sankce EU, pokud neskončí s pronásledováním polské menšiny. „Jako všechny režimy, i ten běloruský rozumí jedině hrubé síle,“ uzavírá deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.