„Goldman Sachs: řecká spojka,“ hlásá titulek v Independentu. Deník dále uvádí, že americká investiční banka, která je nejvýznamnější ze skupiny institucí, jež pomáhaly řecké vládě zatajit rozsah státního schodku a dluhů, je nyní pod dohledem. The Independent odkazuje konkrétně ke smlouvě z roku 2002, v níž „Goldman poskytl řecké vládě 1 miliardu dolarů prostřednictvím transakce nazývané cross-currency swap (křížová měnová výměna),“ a podotýká, že „takové smlouvy jsou drahou cestou k získání peněz, nicméně jejich výhodou je to, že nejsou účetně vedeny jako dluhy“. Podle deníku není Řecko jediným státem, který se uchýlil ke „kreativnímu“ účetnictví za pomoci finančních derivátů. Řadu otázek vyvolala i „kontroverzní transakce“ mezi Itálií a bankou JP Morgan ještě předtím, než Itálie přijala euro. V době, kdy se v Bruselu scházejí evropští ministři financí k diskuzi o ochraně eurozóny před hrozbou dluhové krize, narůstají obavy z „rozsahu transakcí s finančními deriváty, kterým plně nerozumí ani evropský statistický úřad Eurostat, který si stěžuje na to, že finance členských států jsou neprůhledné a informace o transakcích s finančními produkty neúplné.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.