Poté, co Chile minulý týden oznámilo svůj záměr poskytnout prostor pro umístění Evropského extrémně velkého dalekohledu (European Extremely Large Telescope, E-ELT), si španělské ministerstvo pro vědu a inovace pospíšilo s konkurenční nabídkou „s cílem získat největší dalekohled na světě,“ uvádí Público. Jednou z inovací přístroje sestrojeného Evropskou jižní observatoří (ESO) „bude jeho schopnost zachytit světlo, které odrážejí planety nacházející se mimo sluneční soustavu, což je vlastnost, která by mohla pomoci objevit na nich život nebo vodu.“ Projekt je rovněž spojen s obřími investicemi, které „přinesou stovky pracovních míst a miliony euro regionu, kde bude dalekohled postaven.“ Dvěma lokalitami soupeřícími o výstavbu dalekohledu je vrch Armazores v Chile a Roque de los Muchachos v La Palmě (Kanárské ostrovy). Podle zdrojů z ESO by ale španělská lokality mohla vykazovat určité technické problémy. Španělsko by mělo návrh podat do konce února. Ve dnech 2.-3. března se pak „sejde 14 členů ESO, mezi něž patří i Španělsko, aby se dohodli na konečném umístění dalekohledu.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.