„Plán ghetto selhal,“ shrnuje na titulní straně list Jyllands-Posten. V roce 2004 dánská vláda iniciovala strategii proti městským ghettům. Cílem bylo dát práci všem obyvatelům, dostat do těchto čtvrtí více „dánských Dánů“ a zlepšit jazykové znalosti dětí z přistěhovaleckých rodin. Z tohoto důvodu se zpřísnila imigrační legislativa, ustavilo se „rozmísťování“ imigrantů mezi obce, které mohly nezaměstnané odmítnout i v případě volného sociálního bydlení. Avšak výsledky ambice nenaplnily, dodává deník. Z 37 čtvrtí zkoumaných ministerstvem sociálních věcí, se ve 22 z nich nachází více imigrantů, čísla jsou stabilní v 5 z nich a v 10 se snižují. Plán se týká více než 100 000 lidí, což odpovídá zhruba jen 2 % obyvatel Dánska, ale 25% všech imigrantů.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.