„Prošlo to jen těsně,“ píše s úlevou deník Tageszeitung, který neskrývá radost, že europoslanci 11. února zamítli „špehování bankovních převodů“ americkými úřady. Ty už v rámci boje proti terorismu nebudou mít přístup k bankovním údajům evropských občanů. Jablko sváru se jmenuje Swift, což je server, který data zaznamenává. Parlament tak ruší smlouvu podepsanou ministry vnitra v předvečer vstupu v platnost Lisabonské smlouvy, která poslancům v této oblasti propůjčuje pravomoci. Bez této reakce parlamentu by se vlády „mohly domnívat, že se vyplatí tajnůstkářství, vyhrožování a neustálé posouvání termínů,“ domnívá se berlínský deník.
List, který se tradičně obává o veřejné svobody a ochranu údajů, se raduje z perspektivy jednání „rovného s rovným“ mezi EU a Spojenými státy o hodnotách „svobody a bezpečnosti“. Spiegel Online se oproti tomu domnívá, že se tato volba stane zdrojem transatlantického napětí a dodává, že Američané mohou o sdílení dat vyjednávat bilaterálně.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.