Země, jejichž břehy omývá Balt, se zavazují k vyčištění toho moře, které odborníci nazývají „nejznečištěnějším na světě,“ píše list Helsingin Sanomat. Na setkání s více než 400 odborníky a zástupci občanské společnosti, které se uskutečnilo v Helsinkách z iniciativy Akční skupiny Baltského moře (BSAG), nezávislé nadace založené ve finském hlavním městě, „se šéfové států a vlád a zástupci zemí, které se o vody [Baltu] dělí, zavázali ke snížení či eliminaci odpadu vylévaného do moře.“ Jedná se například o fosfáty obsažené v mycích prostředcích či dusíkaté látky v hnojivech. „Státy se angažují méně než organizace,“ lituje helsinský deník, podle kterého se soukromé i veřejné orgány snaží více než vlády. Jeho protějšek z Turku, list Turun Sanomat, dodává, že Varšava a Moskva se zavázaly vystavět „síť čističek na snížení produkce znečištěných odpadních vod.“ Talinský deník Postimees pak při této příležitosti informuje o oznámení estonských úřadů o přijetí zákona, „který si klade za cíl chránit životní prostředí Baltského moře do roku 2014.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.