Herman Van Rompuy „skutečně vstupuje na scénu,“ píše Le Soir v souvislosti s chystaným neformálním zasedáním na téma oživení evropské ekonomiky, které stálý předseda Evropské rady svolal na 11. února. Van Rompuy usiluje o to, aby EU omezila své cíle a definovala je s ohledem na „individuální“ situaci každé země. Jeho „bitevní plán“ počítá rovněž s finanční podporou států, kteří respektují své závazky a jsou „dobrými žáky“, spíš než s těžko realizovatelným postihem pro špatně prospívající žáky, jako je například Řecko. Bývalý belgický premiér rovněž navrhuje vytvořit vzhledem k současné krizi „ekonomickou vládu“ EU, umožňující lépe koordinovat politiky jednotlivých států. „Myšlenka ekonomické vlády potěší Francii, která se o něco podobného už léta snaží," píše belgický deník a dodává: "Naopak jiné země jako třeba Německo nebo Velká Británie na to pohlížejí s nedůvěrou".
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.