„Proti komu nás bude chránit protiraketový štít?,“ ptá se România liberă den poté, co se Nejvyšší rada obrany státu rozhodla schválit umístění amerických interceptorů na území Rumunska od roku 2015. „K účasti na pozměněném plánu americké protiraketové obrany přizval Bukurešť“ Barack Obama, připomíná deník. Přesměrování amerického projektu „významně zvýší stupeň bezpečnosti země,“ ujišťuje rumunský prezident Traian Basescu, který dále upřesnil, že zařízení „nebude namířeno proti Rusku“. România liberă uvádí, že původní projekt na zřízení základny v Polsku a v České republice, od kterého Spojené státy upustily loni na podzim, nebyl uskutečnitelný, protože se základny „nacházely příliš blízko ruské enklávy Kaliningrad“. „Američtí představitelé [pak] přednesli konkrétní návrhy Moskvě s cílem zapojit Rusko do projektu globálního štítu, který by země chránil v případě eventuálního útoku ze strany Íránu či Severní Korey.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.