Ačkoliv je v Belgii kritický nedostatek duchovních, bruggský biskup a nový (a již kontroverzní) arcibiskup bruselský si v zemi nepřejí kněží z Polska. Podle nizozemského deníku Trouw by pro ně přechod z religiózního Polska do sekularizované Belgie představoval šok. „Kněží budou rozčarovaní,“ říká arcibiskup André-Joseph Léonard. Verbovat nechtějí ani v Africe. Bruggský biskup Roger Vangheluwe prohlásil: „Afričtí kněží by byli mnohem užitečnější ve svých domovinách. A co by ostatně bylo jejich motivem? Záchrana naší církve či přestěhování se do Belgie za lepším životem?“ List La Libre Belgique píše, že podle nové hlavy církve v Belgii nejsou vítáni ani gayové: monsignor Leonard nedávno vzbudil pohoršení svým prohlášením, že homosexualita „není normální“, stejně jako anorexie „není v souladu s chutí k jídlu“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.