Po vlně násilí v bruselském regionu místní prokuratura oznámila, že v hlavním městě nebude tolerovat „žádné území bezpráví“ a že vytvoří mechanismy na zavedení zrychleného soudního líčení. „Návrat k nulové toleranci“ vůči krimininalitě, či „Bezpečnost v Bruselu, (předmětem) diskuze!,“ hlásají titulky frankofonního tisku, podle kterého tyto události „rozdělují Vlámy a Valony.“ Jednohlasnost vlámských stran a komentátorů, se kterou označují Brusel za nebezpečné místo, se zakládá na předsudku, že hlavní město spravované zejména frankofonními úředníky je „holubníkem“ zbaveným „goed bestuur“ (dobré správy). "Taková představa podává zprávu o karikaturním pojetí Bruselu, který stále zůstává městem, kde se dobře žije,“ komentuje Le Soir. Podle vlámského deníku De Morgen tato absence „efektivní politiky“ pramení ze skutečnosti, že „Brusel je institucionální monstrum, kde o kompetence vede spory jedenáct různých vlád. Koordinovanému přístupu brání rozdělení na 19 obcí [Bruselského regionu] a 6 policejních okrsků.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.