"To, co začalo jako lokální shromáždění na protest proti rostoucím daním, přerostlo v největší opoziční demonstraci za posledních devět let,“ píše Gazeta Wyborcza. Přibližně 7 000-12 000 demonstrantů shromážděných v ruské enklávě se 30. ledna dovolávalo ukončení přímé nadvlády Ruska a znovuzavedení volby guvernéra. Nakonec dav požadoval i demisi samotného Vladimíra Putina, poznamenává varšavský deník. Protestní akci řídil čtyřicetiletý elektrikář Maxim Dorošok, který stojí v čele Solidárnosti (pojmenované po polském hnutí). Dorošok zdůraznil, že Kaliningrad je nejevropštější část ruské federace a „vládne tu jiný duch. Vane tu vítr z vašeho Gdaňsku.“ Dorošok rovněž řekl, že občané Kaliningradu nezískávají své vědomosti o světě z televize kontrolované Putinem, ale z cest do sousedního Polska, kde „vládne demokracie, je tam levněji, lidé vydělávají více a úřady pracují lépe“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.