Frankfurter Rundschau, 1. února 2010
Poté, co předal loni v srpnu francouzským úřadům seznam 3 000 Francouzů, kteří si otevřeli ve Švýcarsku bankovní účet, se Hervé Falciani pokouší o totéž v Německu. Bývalý zaměstnanec švýcarské banky HSBC nabídl daňovým úřadům v Berlíně cd-rom obsahující jména 1 300 Němců, kteří si ve švýcarské pobočce britské banky ukryli peníze. Výměnou za 2,5 milionů, které požaduje Falciani, by mohl Berlín získat 100 až 200 milionů euro. „Může se stát chovat jako přechovávač kradeného zboží? Mohou být takto nelegálně získané údaje použity v právním státě při soudním procesu?,“ ptá se Frankfurter Rundschau. Ano, odpovídá nakonec deník, podle nějž by měla mít daňová správa nárok na legitimní obranu, aby mohla získat zpět peníze, které jí patří.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.