Evropský parlament se postavil za pronásledované křesťany, píše varšavský deník Rzeczpospolita. V důsledku nedávných událostí v Egyptě, kde bylo šest koptských křesťanů zastřeleno při odchodu ze mše v místním kostele, bylo 21. ledna schváleno usnesení EU odsuzující pronásledování křesťanů a vyzývající instituce EU a Rady Evropy, aby se k tomuto problému vyjadřovaly ve všech jednáních s Egyptem ale také třeba v jednáních s Malajsií, kde též dochází k perzekucím křesťanů.
Někteří politici doufají, že toto usnesení Evropského parlamentu bude prvním krokem k umístění křesťanů pod ochranný deštník evropské diplomacie. Podle Jonathana Racha z organizace bránící zájmy křesťanů International Christian Concern (ICC), se situace pro křesťany v muslimských a komunistických zemích jako jsou Čína, Vietnam či Kuba neustále zhoršuje a případy bití, svévolného vystěhovávání a vražd jsou na vzestupu. Nicméně existují obavy, že tato opatření by mohla dále zhoršit již tak napjaté vztahy mezi křesťanstvím a islámem.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.