„Zakázat burku ve Francii. Ano, ale jak?“ Tato otázka stále více rozděluje pravicovou většinu, píše Libération. S cílem ukončit spory navrhl 12. ledna premiér François Fillon „rezoluci“ (nenařizovací text) Parlamentu proti burce. Je to způsob, jak získat čas do předložení zákona jasně a jednoduše zakazujícího nošení burky na veřejných místech. Francie by tak podle deníku „byla první zemí na světě, která vyšle policii, aby na ulicích zastavovala mladé ženy, které jsou spíše obětí než viníkem“. Mnozí právníci se domnívají, že takový zákon bude právně problematický, protože popírá princip svobody vyznání, který je zaručen „na ústavní a mezinárodní úrovni“ jmenovitě Evropskou úmluvou o lidských právech. Dánsko, které podobný zákaz také zvažovalo, na něj muselo z téhož důvodu rezignovat.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.