Rumunská vláda oznámila zavedení daně na nezdravou stravu (junk food), která by pomohla financovat zdravotnický systém a boj proti obezitě. Opatření, které by mělo vstoupit v platnost na začátku března, vzbudilo značnou polemiku. Evenimentul zilei se domnívá, že k tomu, aby byla daň účinná, by „měla být provázena vzdělávací kampaní a snížením cen zdraví prospěšných potravin.“ Riziko představuje rovněž rostoucí počet obchodů bez licence (zhruba polovina), „které ne vždy respektují normy kvality a hygieny uložené velkým řetězcům,“ což má na zdraví obyvatelstva ještě zhoubnější dopad. România liberă naproti tomu soudí, že tlak na snížení konzumace nezdravých potravin „by mohl zachránit tisíce životů“ v zemi, která zaznamenala největší nárůst spotřeby hamburgerů, perlivých nápojů, pochutin a sladkostí z celé střední a východní Evropy a kde čtvrtina obyvatelstva trpí nadváhou.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.