Ve čtvrti Terweijde v nizozemském městě Culemborg platí od 4. ledna stav nouze, informuje list De Volkskrant. Na konci roku totiž vypukly etnické nepokoje mezi komunitami marockého a moluckého (indonéského) původu, mezi kterými panuje napětí už několik let. Podle amsterodamského deníku ve vztahu mezi oběma skupinami, z nichž každá čítá okolo stovky výtržníků, platí „oko za oko, zub za zub“. Zákaz shromažďování se uplatňuje, jakmile se na veřejném místě sejdou alespoň čtyři osoby. Na místě jsou zásahová vozidla a podle listu Trouw policie dokonce postavila „betonové zátarasy, aby jí delikventi neunikli“. Avšak „být zadržen dodává některým mladíkům prestiž“ a tak to nebude mít odstrašující účinek, domnívá se velitel pořádkových sil. Starosta města však doufá, že jednání s oběma komunitami povede k „trvale udržitelnému řešení“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.