Bulharsko může zmařit vstup Turecka do EU, informuje server euobserver.com. Postkomunistický stát „požaduje odškodnění v řádu miliard euro“ pro etnické Bulhary, kteří byli Osmanskou říší v roce 1913 vyhnáni ze své půdy na západní straně Bosporu. Turecko, které bylo založeno v roce 1923 na troskách říše, uznalo právo vystěhovaných Bulharů smlouvou z roku 1925. Bulharsko si však stěžuje, že tato smlouva nebyla nikdy implementována. Ministr Bojidar Dimitrov, ředitel Agentury pro Bulhary žijící v zahraničí, prohlásil, že jednou z podmínek pro „plné členství Turecka v Evropské unii je vyřešení tohoto problému.“ Po vykouzlení částky ve výši 14 miliard euro tento ministr se sloní pamětí poznamenal, že „Turecko je určitě schopno tuto sumu uhradit. Vždyť je koneckonců šestnáctou největší ekonomikou světa.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.