Polsko a Slovensko budou letos nejrychleji rostoucími ekonomikami v EU, píše varšavský Dziennik Gazeta Prawna. Podle odhadů Evropské komise pro rok 2010 vzroste HDP v Polsku o 1,8 % a na Slovensku o 1,9 %, čímž obě země výrazně překročí hranici 0,7% růstu očekávanou v EU. „Polský bankovní systém zůstal po celou dobu v základě silný, což velice napomohlo spotřebitelským výdajům," vysvětluje vedoucí mise MMF v Polsku Mark Allen. Díky silnému vývozu a pevným spotřebitelským výdajům by tak mohl polský HDP stoupnout oproti předpovědím o 2 %. Poláci budou nicméně muset nadále řešit problém rostoucího schodku státního rozpočtu, který by měl příští rok dosáhnout 7,5 % HDP, stejně jako stoupající nezaměstanosti, u níž se očekává nárůst ze současných 8,4 % na 9,9 %. Hospodářský růst na Slovensku, stimulovaný zavedením eura v lednu roku 2009, nevyústil v rostoucí inflaci, uvádí český časopis Respekt. Tato skutečnost podle něj přispěla k rostoucí „lásce [Slováků] k oběživu“. Podle průzkumu, na nějž týdeník odkazuje, jsou s evropskou měnou spokojeny tři čtvrtiny obyvatelstva.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.