„Kreslíř listu JP bude mít svou vlastní ochranku,“ uvádí v titulku dánský list Jyllands-Posten poté, co se prvního ledna muž somálského původu ozbrojený sekerou pokusil zabít Kurta Westergaarda. Je to už třetí pokus o vraždu spáchaný na kreslíře, který v roce 2005 uveřejnil karikaturu znázorňující Mohameda s bombou schovanou v turbanu. Útočník, který žije v Dánsku od roku 1995, byl sledován dánskou zpravodajskou službou, která ho podezřívá ze spolupráce s teroristickými organizacemi Al-Shabaab a Al-Káida ve východní Africe.
V nedělním sloupku list Jyllands-Posten zdůrazňuje, že „je třeba jednoznačně bránit právo na urážku náboženského cítění“. Deník, který evokuje skutečnost, že na rozdíl od obyvatelstva obecně se většina dánských muslimů domnívá, že je třeba tento druh urážky trestat. Soudí, že „se jedná o kulturní boj, v němž jde o hodně. Konstatujeme-li, že rouhání je zločinem bez oběti, byl Westergaard hrozivě blízko tomu, aby se sám stal obětí zločinu.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.