„Odborníci požadují některá omezení přímé demokracie,“ uvádí Die Presse. Členové intelektuálního uskupení Helvétský klub usilují o zrušení zákazu minaretů odhlasovaného minulý měsíc ve Švýcarsku. Chtějí, aby byl sporný článek o minaretech nahrazen ve švýcarské ústavě „tolerantním článkem“. Club požaduje rovněž zákaz hlasování o otázkách namířených proti lidským právům nebo mezinárodnímu právu, jako je „zákaz minaretů [který je v rozporu se svobodou vyznání] nebo odsouzení potenciálních recidivistů na doživotí,“ vysvětluje vídeňský deník. „Brzy totiž přijde další referendum: ‚iniciativa pro návrat zločinců cizího původu zpět do země‘, podle níž mohou být zločinci cizího původu posláni zpět do vlasti nezávisle na tom, zda jim tam hrozí mučení,“ což porušuje zásadu nenavracení.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.