Po 32 denní hladovce na letišti v Lanzarote (Kanárské ostrovy) se západosaharská aktivistka Aminatú Haidarová dnes vrátila do Západní Sahary, území nárokované Marokem, jehož nezávislost podporuje Španělsko. Dvaačtyřicetiletá Haidarová tam byla 14. listopadu vyhoštěna z Maroka a domů se mohla vrátit mimo jiné díky intervenci Francie. Jedná se o „jediné možné řešení krize, na jejímž počátku bylo nespravedlivé rozhodnutí marocké vlády a spolupráce vlády španělské, nad kterou stále visí řada otazníků,“ poznamenává k tomu deník El País. Toto řešení zabránilo „lidské tragédii“, ale zároveň poukázalo na „slabé základy vztahů mezi Španělskem a Marokem.“ Deník Maroko obviňuje z „neomluvitelného ponižování“ Haidarové, která odcestovala ze země, aby ve Spojených státech převzala cenu za zásluhy o lidská práva. Celá aféra pak ukazuje, že „represe proti Zápodosahařanům je stále na denním pořádku.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.