„Poláci stále opouští Polsko z ekonomických důvodů,“ hlásá titulek varšavského deníku Rzeczpospolita. Podle nejnovějších dat za rok 2009 opustilo Polsko o 15 400 více občanů, než se do něj vrátilo. Rozsah emigrace je nicméně nižší než v prvních letech po vstupu do EU. „Přesvědčení, že světová krize přiměje Poláky k návratu ze zahraničí, se ukázalo jako chybné,“ říká profesorka Elżbieta Adamowiczová, ředitelka Varšavské vysoké školy ekonomické (SGH). Podle prostředkovatelských agentur je pro Poláky nyní nejoblíbenější destinací Belgie a Holandsko a na třetím místě pak Británie. Poláci jsou vyhledávanými zaměstnanci díky své pověsti pracovitých dříčů, kteří jsou ochotni pracovat za nižší mzdu než jejich západoevropští protějšci. Na druhé straně „jsou vyhlídky, které čekají emigranty doma mlhavé. Pouze několik polských firem nabízí jasné kariérní vyhlídky a založení vlastní firmy je stale velmi složité,“ píše Rzeczpospolita ve svém redakčním komentáři.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.