Nicolas Sarkozy 14. prosince oznámil vytvoření desítky špičkových univerzitních center, které bude stát financovat až deseti miliardami euro díky obrovské státní půjčce ve výši 35 miliard euro. „University of Sarkozy,“ hlásá titulek listu Libération a dodává, že francouzský prezident chce vytvořit univerzity schopné konkurovat Harvardu či Berkeley. Deník tuto ambici založenou na spolufinancování veřejným i soukromým sektorem, která má být „tvůrcem inovací a pracovních míst“ vítá. Na druhé straně se však obává, že kopírování modelů, založených na geografické koncentraci, jako je Silicon Valley, ve Francii nemusí fungovat. „Žádné z těchto mít nebylo postaveno na základě státního rozhodnutí,“ vysvětluje Libération. Dalším nedostatkem má být „příliš vědecké, příliš ekonomické, zkrátka příliš utilitaristické zaměření“ center. Podle deníku by bylo skvělé stejný elán uplatnit i pro vysoké školy zaměřené na společenské vědy, psychologii, literaturu či historii.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.