Přibližně 95 % hlasy odpověděli Katalánci „ano“ na otázku: „Jste nakloněni tomu, aby se Katalánsko stalo suverénním, sociálním a demokratickým státem, začleněným do Evropské unie?“ Stalo se tak u příležitosti symbolického referenda, které proběhlo 13. prosince v 166 katalánských městech a vesnicích. Akce, kterou uspořádala separatistická skupina, skončila „nepřesvědčivým vítězstvím separatistické fronty,“ domnívá se barcelonský deník El Periódico, který uvádí, že „účast (27 %) byla o hodně nižší, než organizátoři očekávali." Madridský deník El Mundo ji označuje za „maškarádu“, kterou je ale třeba brát na vědomí. To také dělá La Vanguardia, podle níž referendum není odrazem všeobecného tíhnutí k nezávislosti, ale narůstajícího „neklidu“. El País je pak domnívá, že referendum vydělalo na obavách z toho, že Ústavní soud „omezí statut Katalánska." Soud se má na toto téma vyjádřit v nadcházejících dnech.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.