Titulní strany evropských deníků zaplnily obrázky zkrvaveného obličeje Silvia Berlusconiho, který byl napaden během shromáždění v Milánu. Milánský deník Il Giornale této příležitosti využil k tomu, aby spustil útok proti opozici, která je údajně vinna tím, že tento otřesný čin proti jeho majiteli inspirovala. „Fronta nenávisti vůči Cavalieremu přinesla své první ovoce,“ hřímá Alessandro Sallusti, a dodává, že „násilí proti Berlusconimu není náhoda. Existovala prý strategie zosnovaná novinami, politickými stranami a nezodpovědnými televizními programy.“ Jeden z premiérových nejostřejších kritiků, deník La Repubblica, mu však, jako ostatně většina opozice, vyjádřil své sympatie. „Přátelé i nepřátelé… musí premiérovi vyjádřit solidaritu. Berlusconiho právo na vlastní myšlenky a politiku se shoduje s naším právem na jeho kritiku. Tato svoboda nese jméno demokracie: braňme ji.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.