Vinna podle obžaloby? Stíhání Amandy Knoxové, americké studentky odsouzené za vraždu své anglické spolubydlící Meredith Kercherové v italském městě Perugia, rozděluje v dotyčných zemích veřejné mínění. V článku pro the Guardian vyjadřuje americký autor detektivek Douglas Preston své přesvědčení o tom, že se Knoxová stala poslední obětí Giuliana Migniniho, kontroverzního státního zástupce, který byl vyšetřován za zneužití pravomocí v aféře sériového vraha v 80. letech ve Florencii. Po uspěchaném prohlášení, že Knoxová a její přítel jsou vrazi, se objevil důkaz, který ukazoval jiným směrem. „Náhle se ukázalo, že úřady mohly udělat hroznou chybu,“ píše Preston. Ale Mignini šel po své stopě. Jeden dobře informovaný zdroj Prestonovi řekl, „Tento rozsudek nemá s běžným důkazem co do činění. […] Tímto rozsudkem si všichni ‘zachránili tvář’.“
Pro uklidnění amerického veřejného mínění bude Knoxová nejspíš propuštěna po odvolání. I tak bude muset strávit ve vězení další dva roky. „Ale to je přece jen malichernost ve srovnání s kariérou tolika důležitých lidí,“ píše Preston. V Itálii mezitím způsobilo pobouření americké a britské mediální pokrytí případu. Itálie to považuje za vměšování a nerespektování italských institucí. Odborník na zločinnost, Alexander Stille vyjadřuje ve svém článku v listu La Repubblica názor, že „roli hrají národnost a rozdílné úhly pohledu.“ Angličané chtějí obětního beránka za zabití jejich krajana a Amanda Knoxová, vyobrazovaná jako „lidožravá, fetující ďáblice“ je „skvělým bulvárním materiálem.“ Na druhé straně pro Američany představuje Amanda se svou dětskou tvářičkou nevinnou Američankou ve zkorumpované staré Evropě „postavu, se kterou se dá snadno ztotožnit.“ Kdyby proti ní existovaly pádné důkazy, tak by se jí nedostávalo tolik sympatií, domnívá se Stille. „V USA musí být vina prokázána ‘bez jakýchkoliv důvodných pochyb’, ale v tomto případě je pochyb mnoho. Na nestrannost italské justice bych nevsadil ani 100 euro.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.