„Británie, nemocný muž Evropy,“ hlásá titulek na úvodní straně Daily Mail. Článek doprovází fotografie prošedivělého vyznavače joggingu, který si svírá hruď v srdeční křeči. Dle tohoto deníku ze střední Anglie hrozí „Britům postiženým infarktem či rakovinou větší riziko úmrtí, než kdekoliv jinde ve vyspělém světě.“ Podle dnes vydané zprávy OECD, Británie „v mezinárodním srovnání kvality zdravotnictví dlí na stejné příčce spolu s Českou republikou a Polskem.“ Pro Daily Mail to představuje vrcholné zahanbení, protože zmíněné „postkomunistické země utrácejí pouze zlomek miliard, které plynou do britského Národního zdravotního systému.“ Britský ministr zdravotnictví Andy Burnham poněkud úsměvně tvrdí, že v jiných oblastech – např. v počtu zdravotních sester, předběhla Británie Francii. To je, podle něj, „obrovský pokrok.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.