Střední a východní Evropa se musí připravit na těžká léta, varuje Světová banka ve své poslední zprávě, kterou cituje Dziennik Gazeta Prawna. Podle odborníků z této instituce by se mohl počet zadlužených domácností zvýšit příští rok o 20%. Nejvíce postiženi by mohli být obyvatelé pobaltských republik, Rumunska, Bulharska a Maďarska.
Zpráva dále uvádí, že v roce 2010 vstoupí hospodářská recese do své druhé fáze, pro niž budou charakteristické první viditelné znaky oživení, ale také tvrdá „zpětná vlna“ dopadů krize. „Zvlášť to pocítí střední a východní Evropa, kde domácnosti zažily díky příznivému ekonomickému klimatu a nízké úrokové míře léta prosperity,“ píše se ve zprávě Světové banky. „Pro obyvatele postkomunistické Evropy byly půjčky dobrý prostředkem, jak si zlepšit životní úroveň.“ Sen o lepším životě se vytratil jako mávnutím proutku jen několik měsíců po začátku světové krize, kdy rychle poklesl export – hnací prvek východoevropských ekonomik – a začala růst nezaměstnanost.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.