Uprostřed nejhorší hospodářské krize za téměř sto let je zajisté dobrou zprávou, že bankéři z londýnské City nebudou letošní Vánoce o hladu. List The Times na své titulní straně přináší uklidňující informaci, že 200 manažerů banky Lloyds „dostane jednorázovou odměnu ve výši 80% jejich ročního platu.“ Royal Bank of Scotland (RBS) nadělí svým manažerům „1,5 miliardy liber (428 miliardy korun), což znamená nárůst 50% oproti roku 2008.“ Jedná se o stejné banky, do kterých britská vláda od vypuknutí krize v loňském roce nalila ohromující sumu ve výši 100 miliard liber. Celkové výdaje britské vlády na záchranu skomírajícího bankovnictví vyšla podle zprávy vydané 4. prosince Národním kontrolním úřadem na „846 miliard liber, což představuje 40 000 liber na každou domácnost v Británii.“ V případě RBS přislíbili premiér Gordon Brown a ministr obchodu Peter Mandelson výplaty jakýchkoliv bonusů vetovat, avšak poté co dozorčí rada pohrozila rezignací, „od konfrontace ustoupili.”
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.