Paříž je údajně připravena vydat nejhledanějšího teroristu 70. a 80. let Iljiče Ramíreze Sáncheze, známého pod jménem Carlos, úřadům ve Venezuele, kde se před šedesáti lety narodil. V Lidových novinách to tvrdí bývalý český velvyslanec v Kolumbii Mnislav Zelený-Atapana, který upřesňuje, že Caracas si měl na oplátku od Francie, kde si „Šakal“ odpykává od roku 1994 doživotí za terorismus, nechat postavit atomovou elektrárnu. Celou záležitost by měla usnadnit nedávná dohoda podepsaná mezi oběma zeměmi o výměně vězňů. Podle Zeleného-Atapany byl francouzský prezident Nicolas Sarkozy připraven vydat Carlose svému venezuelskému protějšku Hugo Chávezovi výměnou za Chávezovu intervenci u kolumbijských Revolučních ozbrojených sil, která by vedla k propuštění Ingrid Betancourtové, občanky francouzsko-kolumbijského původu. Ta ale nakonec byla osvobozena kolumbijskou armádou v roce 2008. Carlose tedy bylo třeba vyměnit za něco jiného. A co lepšího, než za chloubu francouzské technologie?
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.