“Itálie dělá impozantní kroky.” V den, kdy italský ministerský předseda Mario Monti přijíždí na svou první oficiální návštěvu Washingtonu, věnuje deník La Stampa titulní stránku exkluzivnímu rozhovoru s Barackem Obamou. Americký prezident v něm už dopředu pěje chválu na nového premiéra a tvrdí, že „modernizuje italské hospodářství“ a „vrací zemi zpátky na cestu k růstu“. Obama však věnoval několik uklidňujících slov i celé Evropské unii –
„Během posledních dvou let Evropa učinila řadu zásadních, ale velice obtížných kroků k řešení narůstající krize. V Itálii a celé Evropě jsou občané nuceni přinášet bolestivé oběti. Evropské vlády se spojily, aby reformovaly celou architekturu Evropské unie. […] Osud našich ekonomik je neoddělitelně propojen a naše hospodářské vztahy s Evropou jsou důležitou součástí naší snahy vytvářet pracovní místa a budovat prosperitu ve Spojených státech. Evropská unie je největším hospodářským partnerem Ameriky.“
Prezident nicméně také pronesl, že evropské země musejí „navýšit svoji obranyschopnost“, aby zabránily rozšíření dluhové krize a stejně tak by měly „prokázat absolutní oddanost budoucnosti ekonomické integrace Evropy.“
Obama rovněž zdůraznil význam aliance NATO – pochválil rozhodnutí Itálie prodloužit svoje závazky v Afghánistánu i za rok 2014, stejně jako roli, kterou Evropa sehrává v „arabském jaru“ – s tím, že doufá, že to pomůže zvýšit tlak na odstoupení syrského prezidenta Bašara Asada. Jestliž však už, alespoň podle zprávy CNN, Washington začíná zvažovat vojenskou intervenci, evropské země se stále stavějí proti a spoléhají, že v posledním okamžiku bude nalezeno diplomatické řešení, říká La Stampa.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.