„Německo vyváží víc, než kdy předtím,” raduje se list Süddeutsche Zeitung. V době ekonomické krize „vyvezlo německé hospodářství v roce 2011 zboží v celkové hodnotě více než 1000 miliard eur“. Podle Německého statistického úřadu jde o rekordní číslo a 11,4% zvýšení ve srovnání s předešlým rokem. Poptávka po německém zboží je zejména v rozvojových zemích, například v Číně, vysvětluje deník. Avšak „nejdůležitějším trhem pro německý vývoz zůstávají země EU“. Do Evropy Německo v roce 2011 vyvezlo zboží v hodnotě 627 miliard euro, což představuje téměř dvě třetiny celkového objemu vývozu v EU.
V reakci na tuto situaci američtí a francouzští ekonomové požádali německou vládu, aby svou obchodní bilanci vůči ostatním zemím EU vyrovnala, připomíná Süddeutsche Zeitung.
„Avšak vzhledem k tomu, že obchodní bilance vůči evropským dovozcům byla v roce 2011 v podstatě vyrovnaná, Německo je za finanční nerovnováhu některých evropských zemí zodpovědné jen částečně,“ vysvětluje SZ.
List Financial Times Deutschland však nadšení ohledně „zázraku německého vývozu“ krotí:
„Německou ekonomiku, která je na vývozu založená, tíží extrémní hospodářské zpomalení v eurozóně, Švýcarsku a východní Evropě.“
Mezi listopadem a prosincem loňského roku tak zahraniční tržby klesly o 4,3 %, což se od hospodářské krize v roce 2009 nestalo. Z důvodu tohoto poklesu německé hospodářství během letošní zimy neroste, dodává hospodářský deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.