„Občané členských států si budou moci nechat proplatit lékařskou péči pouze v zemi, kde žijí,“ informuje rumunský list Adevărul ve svém španělském vydání. Ministři zdravotnictví sedmadvacítky totiž nedospěli k dohodě o návrhu směrnice o přeshraniční zdravotní péči. Ta měla přinést možnost léčit se v zemi dle vlastního výběru. Návrh podporovala Francie, Švédsko a Velká Británie. Důvodem neschválení byl zejména odpor Španělska, které podpořila řada zemí, jako Rumunsko a Polsko. Španělská ministryně zdravotnictví Trinidad Jiménez v rozhovoru pro El País prohlásila, že návrh „ohrožuje systém veřejného zdravotnictví“, který poukazuje na to, že zdraví není „zboží“. Náklady, které by představovalo přijetí směrnice pro Španělsko, kde žije velký počet důchodců z ostatních členských zemí, by byly pro zemi neunesitelné.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.